Nejvyšší vodopád na světě

Vodopád Salto Ángel ve Venezuele
Diego Delso [CC BY 3.0], via Wikimedia Commons
Nejvyšší vodopád na světě je Salto Ángel, vysoký 979 m, který se nachází v národním parku Canaima ve státě Bolívar ve Venezuele. Voda padá do údolí z vrcholu stolové hory Auyantepuy a odtéká do řeky Churun, který se vlévá do řeky Carrao a dále do Orinoka. Vodopád je pojmenován podle amerického pilota Jimmieho Angela, který při hledání místa k přistání vodopád objevil a v roce 1937 se pokusil přistát přímo na vrcholu hory Auyantepuy. Toto přistání bylo úspěšné jen částečně (posádka přežila, ale letadlo zůstalo poškozené na místě). Národní park Canaima je zapsán v seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

Autor: Pavel

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Angel_Falls

Marianský příkop – nejhlubší místo v oceánu

Mariánský příkop - mapa
Mariánský příkop – mapa, I, Kmusser [CC BY-SA 3.0], via Wikimedia Commons
Nejhlubším místem v oceánu na světě je dno Marianského příkopu, který se nachází v Tichém oceánu východně od Marianského souostroví. Příkop má tvar půlměsíce a táhne se v severojižním směru v délce asi 2 550 km a šířce 69 km. V nejhlubším místě byla změřena hloubka 10 994 m (některá nepotvrzená měření uvádějí ještě o 40 m více). Tlak vody na dně příkopu dosahuje hodnoty 1 086 barů. Příkop tvoří hranici mezi pacifickou a marianskou tektonickou deskou. Pokračování textu Marianský příkop – nejhlubší místo v oceánu

Amazonka – nejdelší řeka na světě

Amazonský deštný prales
Amazonský deštný prales, Foto: lubasi [CC BY-SA 2.0], via Wikimedia Commons
Nejdelší řekou na světě je Amazonka, i s přítoky Ucayali a Apurímac dlouhá 7 062 km. Pramení v Andách v Peru a teče přes celou Brazílii až do Atlantského oceánu. Zároveň má i největší průtok (v ústí až 219 000 m³/s) a největší povodí (okolo 7 000 000 km²). Přesná délka Amazonky nebyla dlouhou dobu známa, v některých pramenech je dodnes uváděn jako nejdelší řeka Nil. Pokračování textu Amazonka – nejdelší řeka na světě

Nejsušší místo na světě

Nejsušší místo na světě se nachází v Antarktidě – jsou to tzv. Suchá údolí, kde nepršelo už 2 milióny let. Místo se nachází ve Viktoriině zemi poblíž stanice McMurdo ve srážkovém stínu Transantarktického pohoří. Skládá se ze tří paralelních údolí (Victoria Valley, Wright Valley a Taylor Valley). Kromě nulových srážek je místo vysušováno rovněž katabatickými větry dosahujícími až 320 km/h.

Suchá údolí McMurdo
Suchá údolí McMurdo

Pokračování textu Nejsušší místo na světě

Nejvyšší naměřená teplota na světě

Nejvyšší teplota na světě byla naměřena dne 10. 7. 1913 v Údolí smrti (Death Valley) v Kalifornii a má hodnotu 56,7 °C. Stejné místo se vyznačuje i nejvyšší naměřenou průměrnou měsíční teplotou ve výši 48,9 °C. Satelitním měřením (které ovšem nelze uznat jako oficiální hodnotu) byly ovšem v poušti Lút v Íránu naměřeny i teploty kolem 70 °C. Dříve uváděná nejvyšší naměřená teplota z Azízije v Libyi ve výši 57,8 °C se ukázala jako neplatná, protože při měření došlo k omylu. Pokračování textu Nejvyšší naměřená teplota na světě

Nejnižší naměřená teplota na světě

Nejnižší teplota na Zemi byla naměřena na horském hřebenu na východě Antarktidy. Pomocí meteorologických družic (tedy nikoliv klasickým pozemním měřením) byla dne 23. 7. 2004 změřena teplota ve výši -98,6 °C. Takovéto teploty se vyskytují v mělkých prohlubních na vrcholech nejvyšších antarktických hor, kde se za jasného počasí a bezvětří  vyskytuje těžký, extrémně promrzlý a velmi suchý vzduch. Nedaleko od tohoto místa se nachází i stanice Vostok, kde byla 23. 7. 1983 naměřena nejnižší teplota klasickým měřením ve výši -89,2 °C. Pokračování textu Nejnižší naměřená teplota na světě

Želva sloní – největší suchozemská želva

Želva sloní (Geochelone nigra) je největší žijící suchozemská želva. Vyskytuje se pouze na souostroví Galapágy ležícím západně od Ekvádoru. Dříve měl zřejmě každý z ostrovů svůj poddruh lišící se stavbou těla a poddruhů tak mohlo být až 15. Dnes vědci rozeznávají poddruhů 11, ostatní považují za vyhynulé. Objevení Galapág v 16. století znamenalo pro tyto želvy katastrofu, z odhadovaného původního počtu 250 tisíc jedinců jich v 70. letech 20. století zbývalo jen okolo 3 tis. Dnes díky záchranným programům žije na Galapágách a v zoologických zahradách ve světě okolo 12 tisíc želv sloních. Pokračování textu Želva sloní – největší suchozemská želva